Témata

Leadership

Manažeři jsou dnes stále častěji označování jako vůdci a management jako vůdcovství. Ne proto, že by schopnosti řídit již nebyly důležité. Důvodem je, že samy o sobě již k úspěchu ve vedoucí funkci nestačí. Vůdce, či vedoucí s vůdcovskými schopnostmi, lidé nejen potřebují, ale většinou i vyžadují, a jejich úloha narůstá především tehdy, jsou-li organizace vystaveny nejistotě či potřebě změn.

Získat zaměstnance pro nové cíle, přesvědčit je o potřebě změn či omezit jejich obavy z nových požadavků vyžaduje totiž nejen přesvědčivé argumenty, ale i osobní autoritu a příklad vedoucího. Vůdcovské schopnosti jsou přitom důležité jak v čele, tak i na dalších řídících úrovních organizace.

S vůdci udávajícími jasný směr, schopnými rozhodnout a přijmout za svá rozhodnutí odpovědnost, vzbuzujícími důvěru a jistotu a ochotnými svým spolupracovníkům pomoci nebo je v jejich práci povzbudit rádi spolupracují. Mají proto i vyšší zájem jim naslouchat a vycházet jejich požadavkům vstříc.

Neplní-li navíc na pracovišti úlohu vůdce manažer, převezme ji dříve nebo později někdo jiný. Nelze se proto divit, že si organizace přejí, aby vůdcovskými schopnostmi disponovali především její vedoucí.

I vůdcovství má však svá pravidla, a lze se mu proto naučit.

Psychologie managementu

Řízení a vedení zaměstnanců se z velké části opírá o poznatky psychologie, tedy vědy o lidském chování. Tyto poznatky jsou důležité k pochopení osobních předpokladů jednotlivých pracovníků, podmiňujících jejich výkon a chování na pracovišti, i pro porozuměním vnějším okolnostem, které jejich výkon a jednání ovlivňují. Jsou proto důležité pro výběr pracovníků, využití i rozvoj jejich individuálních schopností, podporu jejich motivace, ale i volbu vhodného řídícího stylu, který vedoucí při jejich řízení využívá. V neposlední řadě jsou důležité i pro omezení rizik spojených působením lidského činitele.

Cílem psychologie managementu je shrnout a rozebrat hlavní psychologické principy, o které se úspěšné řízení a vedení pracovníků opírá, upozornit na jejich význam a nastínit možnosti i směry jejich využití, a to bez ohledu na oblast nebo úroveň řízení.

Motivace a odměňování zaměstnanců

Motivace zaměstnanců posiluje jejich nasazení, odpovědnost i iniciativu. Správné používání motivačních nástrojů je proto jedním z nejdůležitějších úkolů organizace. Často však patří k úkolům, se kterými si vedoucí ani organizace samotné nevědí zcela rady.

Jsou pracovníci, které motivovat nelze, a to žádnými nástroji. Není jich mnoho, pokud však na ně připadneme (a ověříme si, že tomu tak skutečně je), měli bychom se s nimi co nejrychleji rozejít.

Většinu pracovníků však motivovat lze, a pokud se to nám to podaří, jejich produktivita vzroste. Jestliže se nám to nedaří, měli bychom s hledáním nedostatků začít u sebe. Často to vyžaduje opustit některá nedorozumění, která se k motivaci vážou, a pochopit, co a jak pracovníky skutečně motivuje.

Komunikace

Schopnost komunikovat - předávat informace, naslouchat ostatním, přesvědčovat je, a získávat pro cíle organizace – je základem úspěšného řízení. Mnohdy (aniž si to uvědomují) je však postrádají i dlouholetí vedoucí.

Přesvědčivá komunikovat, ať již s jednotlivci nebo skupinami, se totiž neopírá jen o předkládání faktů a argumentů. Důležitá je pro ni i schopnost uplatnit či respektovat emocionální aspekty komunikace, a to především tehdy, je-li pro přesvědčení třeba překonat obavy či nedůvěru druhé strany.

Řešení konfliktů

Konflikty bývají nepříjemné. Při spolupráci více osob jsou však nevyhnutelné. Konflikty je však třeba vždy, a snažit se při tom držet emoce při zemi.

Konflikty jsou však často i potřebné, a není proto třeba se jich vždy obávat, ani jim za každou cenu bránit. Nejsou-li osobní, mohou krom nových řešení rozvinout i řadu důležitých a potřebných osobních schopností.

Osobní efektivita a její rozvoj

Důvod, proč někteří lidé svou práci (ale ani jiné důležité úkoly) „nestíhají“ - nedodržují termíny, propadají panice a svými požadavky občas zdržují i ostatní, nemusí vždy spočívat jen v jejich nedostatečných schopnostech. Častou příčinou je i to, že postrádají schopnost účinně řídit postup své práce či prostě řídit sebe sama. Schází jim, vyjádřeno jinými slovy, osobní efektivita. V důsledku toho jim často chybí i potřebný čas.

Osobní efektivita, tj. schopnost samostatně a účinně řídit postup své práce je důležitým předpokladem výkonnosti. Z velké části má povahu zvyků. Tato skutečnost je důležitá: zvyky lze totiž získat nebo posilovat, ať již na základě tréninků, vedení nebo dokonce vlastního úsilí.